Březnový kurz horského průvodce

Na kurz jsme odjížděli, když náš svět byl ještě relativně normální. Virus se k nám sice pomalu plížil a školy už byly zavřené, nicméně žádná opatření nám ještě nebránila v tom, strávit první večer kurzu u piva s kamarády, které jsme už chvíli neviděli. Byli jsme v Rokytnici nad Jizerou, na kurzu Horského průvodce. Za sebou jsme ten den již měli několik přednášek o pravidlech a úskalích průvodcovské činnosti horské a čekali jsme až nám donesou zaslouženou večeři. O nástrahách a těžkostech následujících dní jsme měli jen nepatrnou představu.

Další dny toho přinesly spoustu. Hodiny jsme strávili nad mapovými podklady v tištěné i elektronické podobě. Oči nás bolely od počítání vrstevnic, hlavou se nám táhly vzorečky pro počítání rychlosti postupu různě složených skupin, plánovali a propočítávali jsme všechny možné i nemožné trasy. Do toho jsme jako blížící se bouřková mračna sledovali aktuální zprávy a opatření, která vláda plánovala nastolit. Jeden z večerů jsme zmožení nabytými informacemi a obavami z důsledků vládních opatření už jen těžko vstřebávali přednášku o zásadách nouzových bivaků. Proto nás kolem osmé hodiny večerní zaskočil pokyn, že máme vyrazit na zadané souřadnice a tam si po dvojicích zřídit bivak, ve kterém bychom dokázali přečkat noc. Naštěstí jsme věděli, že nebudeme nuceni zůstat v lese až do rána, o půlnoci jsme se mohli vrátit zpět. Přesto vidina několika hodin strávených ve stísněném bivaku bez karimatky a spacáku takhle na začátku března nebyla všem po chuti. Nakonec to ale nebyl úkol příliš nepříjemný. Přestože k půlnoci začalo lehce sněžit, někteří si v bivaku dokázali slušně zdřímnout, jiní hráli karty a někteří chladnou noc jednoduše proklábosili, jak to mívají kamarádi ve zvyku. Je nutno říci, že někteří z nás hůře než bivakování v lese nesli nařízení o uzavřených hospod a restaurací. Protože nařízení však nabývalo platnosti až další den, někteří vyrazili přímo z lesa na místní diskotéku, kde to ještě naposledy na nějaký čas pořádně roztočili. A to tak, že outdoorově - v pohorkách a podvlíkačkách.

Nebudu se rozepisovat o všem co jsme se na kurzu dozvěděli a naučili. Byla toho spousta. Od základů první pomoci a výškové nemoci, přes lavinovou problematiku, kopání sněhových profilů a skluzného bloku, bezpečném pohybu na sněžnicích i skialpech, po meteorologii, orientaci v terénu a další. Prví blok tohoto kurzu byl skutečně nabytý informacemi, které už by jen stačilo využít v praxi na dalších z mnoha dobrodružných výprav a expedic. O to těžší byl návrat domů s vidinou zavřených hranic a vědomím toho, že se nikdo z nás nikam do hor asi ještě chvíli nepodívá.