Muztagh Ata (7 546 m) - nejvíce nám chyběla rodina, pivo a svoboda

Koncem července se podařilo naší výpravě vystoupit na čínský vrchol Muztagh Ata (7 546 m) a přinášíme Vám rozhovor s účastníky této výpravy. Původní plán expedice byl český prvovýstup na Koskulak Tagh (7 028 m). Čínská armáda však odmítla naši skupinku odvážlivců na kopec pustit, takže se zvolila alternativa v podobě sousedního vrcholu, který je o 500 metrů vyšší.

Jaký dojem v tobě expedice zanechala?

Jozef: Výborný. Spoznal som super ĺudí a posunul svoj výškovy level.

Erik: Expedice ve mě zanechala naprosto skvělý dojem, ostatně, jak už to na akcích EC bývá. Sešla se výborná partička lidí, takže o zábavu nebyla nouze a s nudou jsme si netykali. Martin Ksandr byl skvělý leader, který si na nic nehraje, což také přispělo k pohodové atmosféře.

Honza: Super! Skvělá parta, posun maximální dosažené výšky.

Pavel:  Skvělá zkušenost s vybranou partičkou. Zjištění, že je možné si posunout výškový rekord skokově o více než 3.000 výškových metrů

Filip: Naprosto perfektní!

Dan: Zažil jsem snad všechny emoční procesy v jednom měsíci. Od pocitu zoufalství až po pocity absolutní euforie což se navždy vryje do paměti a člověka to hodně posune. Sešla se skvělá parta, všichni jsme si pomáhali, o vše se dělili. Opravdové přátelství pod taktovkou Martina, který byl jako vždy výbornej.

Martin: Sice jsem nevyšel až na vrchol, ale mám svůj výškový rekord a mnoho zkušeností z takové výšky a velké expedice. Poznal jsem pár super lidí, se kterýma bych jel znovu ať na jakýkoliv jiný kopec.

Jaká byla Tvá reakce když jsi se poprvé dozvěděl, že místo Koskulaku (7 028 m) se poleze na Muztagh Ata (7 546 m)? A jak to s odstupem času hodnotíš?

Jozef: Tak nejak som s tým počítal, takže ma to neprekvapilo.

Erik: Už při odletu jsem s tím tak nějak počítal, nasvědčovalo tomu neustálé se vyhýbání agentury od této informace. Bylo to trochu zklamání, měli jsme být na Koskulaku sami. Vybudovat si vlastní základní tábor, sami prošlápnout cestu a navíc třešnička v podobě českého prvovýstupu. Ale i tak jsem spokojený 7 546 metrů opravdu není zadarmo.

Honza: Tak trochu jsem to čekal, ale i tak zklamání. Vzhledem k tomu, že jsem z časových důvodů neabsolvoval aklimatizaci před začátkem akce, 500 metrů navíc znamenalo přílišné riziko výškové nemoci.

Pavel: Mrzelo mně to. Možnost vyzkoušet si výstup bez komerční podpory byl jeden z mých cílů. Trochu jsme s tím počítali všichni.  Zajímavá výzva, vyšší vrchol o 500 metrů. Také trochu obava z výšky 7 500 metrů.

Filip: Byl jsem naštvanej na Číňany. Fakt hodně!

Dan: Bohužel jsem to čekal a počítal s tím. Ta omáčka kolem byla jedna velká komedie a jen se mi potvrdil úsudek o čínském režimu.

Martin: Trochu jsem to čekal a trochu jsem se obával toho výškového rozdílu 500 metrů. Také jsem byl naštvaný na čínskou stranu.

Chtěl bys i nadále pokračovat v podobných výstupech nad 7 000 metrů?

Jozef: Áno, asi si to ešte skúsim a overím si či to nebolo len šťastie nováčika :-). Vidím to na Kyrgyzstán.

Erik: Momentálně nemám žádný takový projekt. Další vysokohorskou metou by určitě byla osmitisícovka, avšak taková akce je mnohem více časově, ale i finančně náročná. Baví mě dálkové horské přechody, takže příští větší akce bude asi v tomto duchu.

Honza: Ano.

Pavel: Ještě nevím. Zabere to dost času s aklimatizací. Nevylučuji to. Zjistil jsem, že (s řádnou aklimatizací) v téhle výšce moje tělo funguje docela dobře.

Filip: Určitě ano. Věřím, že se mi podaří zdolat osmičku.

Dan: S pokorou uznávám, že tohle byl můj strop. Jsem stokilový řízek a tahat to s sebou do těchto výšek je „bizár“. Určitě se někdy vyskytnu ve výšce 5 000 metrů. Ale na Máru Holečka si hrát nebudu… I když s touhle partou bych šel i do pekla.

Martin: Momentálně nic nechystám. Chtěl bych si vyzkoušet nižší, víc lezecké kopce v Alpách. A nad 7 000 metrů bych se chtěl určitě někdy podívat. Rozhodně však ne do Číny.

Jakou nejcennější zkušenost sis z Číny odvezl?

Jozef: Exploding kittens. Dávať niekomu Favor, v prípade , že ma na ruke streaking kitten = že dostaneš exploding kitten, obzvlášť pokiaľ sa protihráč usmieva pod fúzy. :).

Erik: Zkušeností je spoustu, např. jak silná je lidská vůle, že když už nemůžeš, tak můžeš ještě přidat, jak opravdu bolí hlava :) Také, že žijeme ve skvělé zemi a máme se fakt dobře! Navíc když opustíš čínské území, tak je i tráva zelenější a slunce teplejší.

Honza: Zkušenosti se zdoláváním vysoké hory. Potom potřebu koupit si „haršajzny“. A v poslední řadě mě šokovala a znechutila míra buzerace a úroveň šmírování čínského establishmentu.

Pavel: Asi to, že ta síla vůle je fakt ohromná. Také nějaké zkušenosti s pohybem v takhle vysokých horách. V dobré partě nemusí být ponorka (s některými lidmi jsem byl 32 dní).

Filip: Že rezervní energetické kapacity jsou obrovské a moje limity mají skutečně ještě hodně prostoru. Posledních 300 výškových metrů nesla a stále dokola zvedala moje tělo vůle.

Dan: Obrovská zkušenost, jak poznat tu pravou diktaturu a byrokratickou absurditu v praxi. Dokázal jsem naslouchat své tělo a uznat, kde je moje maximum. To člověk na „all inklusive“ dovolené nepozná. V neposlední řadě zase ta parta, z které ústí celoživotní přátelství díky Expedition club. Dokonce mám logo Expe vytetované na ruce :-)

Martin: Dýchání a pohyb ve vysoké nadmořské výšce a hlavně celkovou připravenost na tak dlouhou expedici.

Na co ses nejvíc těšil domů? :-)

Jozef: Rodina, sprcha :-)

Erik: Na rodinu, kamarády, české pivo a v neposlední řadě na svobodu.

Honza: Rodina, kamarádi, práce, svoboda, pivo a jídlo.

Pavel:  Rodina, pořádné jídlo ve větším množství, na práci a na svobodu (po té co jsem viděl v Číně).

Filip: Žena, syn, rohlík s máslem, točené pivo a Kunice.

Dan: Na rodinu, pivo, kámoše a psa.

Martin: Nejvíce jsem se těšil na svou přítelkyni a na nový byt, do kterého jsem byl přestěhován, když jsem byl na expedici.