Nepál a jeho cesty

Do Nepálu jsem se poprvé podíval při své roční cestě po Asii. Byla to poslední země, kterou jsem tehdy navštívil. Nepál mě dostal a dostává neustále. Každý rok tam podnikám alespoň jednu cestu. V následujících řádcích se vám pokusím přiblížit pocity z této úžasné země plné skvělých lidí a otřesných silnic.

Tenkrát před čtyřmi lety aneb první zápisky z Himaláje
V osm hodin ráno sedáme do taxíku směr Kande – začátek našeho treku do základního tábora Mardi Himal (Hora Mardi), čnícího do výšky 5 587 metrů. Čeká nás 8 nocí v tzv. „Tea houses“ (malá stavení zajišťující servis pro turisty v horách – ubytování a strava). Náš trek začíná v nadmořské výšce 1 680 metrů, přičemž druhý den ráno nás vítají takovéto překrásné scenérie ve výšce 2 300 metrů.

Brzy ráno třetího dne se probouzíme aklimatizováni ve výšce 3 500 metrů. Bereme si dostatečné množství vody a vyrážíme vzhůru. Dnes nás čeká 920 metrů převýšení, což je opravdu hodně. Uvidíme, jak to zvládneme. Po hodině chůze zpomalujeme. Ačkoliv hlava by mohla jít rychleji, tělo nemůže. Po čtyřech hodinách pomalé chůze přicházíme do zákldního tábora Mardi Himal (4 500 metrů nad mořem). Dokázali jsme to!

„Křáp, řachchchchchch“. Zvuk nesený ozvěnou nám nedal mnoho prostoru pro zmýlení. Z Annapurny 1. – desáté nejvyšší hory světa se právě utrhla obrovská lavina, kterou jsme viděli i na vzdálenost 15 kilometrů. Poté se opět rozhostilo to nejhezčí ticho, které jsem kdy v životě slyšeli.
Poslední den procházíme malými farmářskými vesnicemi, kde se k nám sbíhají děti pokaždé, když nás spatří. Kocháme se scenériemi hor s terasami posetými rýžovišti a ledovcovou řekou. Už se nemůžu dočkat dalších výpravy do velehor…

A jak to plynulo dál?
Po návratu z roční cesty na rodnou hroudu jsme se se Standou, kamarádem z vysoké, rozhodli, že chceme cestovat. Že to chceme dělat jinak. Že s sebou chceme brát i další zajímavé lidi. To nejdůležitější ovšem je, aby to celé mělo přidanou hodnotu pro všechny, kteří se zapojí.

Win-Win-Win
Založili jsme si TravelNative.cz, což je neziskovka, která umožňuje lidem cestovat, poznávat a pomáhat. Všechno napřímo ve spolupráci s místními lidmi. Spíme, jíme a chodíme, co nejvíce to jde mimo turistická místa. Naši parťáci, spolucestovatelé se s námi dostávají co do možná nejvíc autentických míst. Z každé naší cesty část peněz utratíme na dobročinné účely (pomůcky a vybavení do škol, nemocnic v odlehlejších částech, osvěta o přírodě-recyklaci, atd.). Lidé ve skupině na místě předávají pomůcky, které sami zafinancovali. Zažívají, prožívají a vidí svou část pomoci, což je první Win. Naši přátelé a kamarádi ze zahraničí dostávají za svoji službu zaplaceno přímo (snažíme se nezapojovat prostředníky), což jim pomáhá k alespoň trochu lepšímu životu (druhý Win). A my děláme to, co nás baví a naplňuje – třetí Win. To všechno s malými skupinami do 8 lidí a s maximálním počtem 40 osob do roka na jedno místo.

Akce raft - zápisky z letošní cesty
Když jsme v sedm hodin ráno odjížděli z Pokhary, slunce už nám osvětlovalo kulisy bílých zasněžených hor pohoří Annapurny a Manaslu. Byl to úžasný pocit projíždět kolem nejvyšších hor světa.
Přijíždíme k řeka Lower Seti (Seti = bílá). Vyházujeme rafty, přebalujeme věci do barelů, nafukujeme čluny, přivazujeme barely, rozdáváme pádla, vesty a helmy. Následuje krátké školení bezpečnosti a jdeme do lodí. Na přípojném ramenu řeky si zkoušíme probranou teorii v praxi a zanedlouho vplouváme do oné Bílé ledovcové řeky.

První den nás čeká delší, asi dvaceti pěti kilometrový úsek. Řeka příjemně teče, proto není potřeba pádlovat po celou dobu. Volné chvíle využíváme ke skoku do vody, kde se necháváme unášet proudem. Jde sice o ledovcovou řeku, ale voda je spíše osvěžující než studená. „Rapid, rapid, rapid!“ Už to šplouchá. Jedná se o místa, kde voda teče vysokou rychlostí a člověk létá metr do výšky a zase zpět. "To je vončo! Ta pravá zábava začíná, když už i kapitán vypadne z lodi!" Asi po třech hodinách plavby přirážíme v zátočině na písčitou pláž, která nám poskytne ubytování pro následující noc.

Příprava oběda i večeře probíhá podobně. Nepálští vodáci vytahují z barelu ingredience, nádobí, pár kýblů a pět lavorů. Do každého nabírají vodu z řeky, do které kapají pár kapek jódu pro dezinfekci a začínají připravovat naše dnešní menu: Dal Bhat (rýže a čočka) se zeleninovým salátem, fazolemi a tuňákem. Dal Bhat je tradiční nepálské jídlo, které člověka zasytí, ale netíží. Existuje takové heslo: „Dal Bhat power, 23 hour, 1 hour for sleep and shower“. V částečném překladu to znamená: „Síla Dal Bhátu na 23 hodin, pak možná 1 hodina na spánek a sprchu.“

Večer zapalujeme oheň, popíjíme nepálský lágr "Gorkha" a následuje zpěv. Usínáme pod nebem posetým hvězdami. Hřeje nás nejen oheň, ale i místní tuláčtí psy, se kterými se ráno probouzíme v úzkém objetí. Přichází první ranní paprsky a probuzení do dalšího krásného dne. Balíme věci a vyrážíme pomalu domů…

Nepál je země, která stojí rozhodně za více, jak jednu návštěvu. Možná se tam někdy potkáme i právě s tebou. Příští rok plánujeme dvě cesty společně s Expedition clubem - Mardi Himal a Manaslu. Sleduj nás na webu: https://www.expeditionclub.cz/akce/.