Polární Grónsko na lyžích

Co Vás napadne, když se řekne Grónsko? Inuité? Ledovce? Nebo snad lední medvědi? Do této polární oblasti jezdíme s Expedition clubem již několik let a trek Arctic Circle Trail ze Sisimiutu do Kangerlussuaqu jsme absolvovali již čtyřikrát. Až naše pátá návštěva nepokračovala v zajetých kolejích a budila na první pohled respekt. Uskutečnila se totiž na přelomu února a března, kdy teploty klesají až na - 35 °C. To už je pořádná kosa, kterou zažil jen málokdo! Jak se s tím popasovala naše hrstka statečných účastníků?

Jak moc se lišila představa o grónské zimě a jaká byla realita?

Pavel: Byla to moje první polární zkušenost, takže představa byla poměrně abstraktní. - 35 °C je jen číslo a je potřeba to zažít na vlastní kůži. Obecně snáším zimu dobře, ale tohle je úplně jiná liga. Když jsem si četl, že člověk vydrží bez rukavice pár desítek sekund, říkal jsem si, že se jedná o citlivky. Beru zpět, taková zima bolí! Člověk se ale adaptuje na leccos, ke konci nám - 20 °C přišlo jako příjemná teplota. Je pravda, že jsme na dané období chytli nezvykle nízké teploty, za což jsem ale rád. Jinak by to nebyla polární výprava, že?

Míša: Předpovědi počasí naznačovaly, že to bude drsný. A přece jen to byla první naše akce tohoto typu, takže naše představy se mohly dost lišit od reality. A taky první dny byly náročný. Ale potom, jak se člověk sžije s prostředím, tak to nakonec přece jen jde.  

Jiří: Zimu jsme čekali, i jsme se na ni pokud možno v domácích podmínkách připravovali, ale - 35 °C není klasická zima. To je něco, co musíš prostě zažít. Největší šok pro mě jako “normálního” člověka je fakt, jak rychle zmrzne u takových činností jako focení, balení stanu, přípravy jídla apod.  

Andrej: O Arctic Circle Trail sa dá pomerne vela naštudovať s internetu. Dohladané informácie vytvoria pomerne dobrý obraz, ale realita mrazu pod - 35 °C zaskočí asi každého, kto to ešte na vlastnej koži nezažil.

Šel bys do podobně mrazivé výpravy znovu?

Pavel: Určitě! Myslím, že nás tohle Grónsko hodně naučilo a člověk už ví, do čeho jde - je to hodně v hlavě. Zároveň na základě zkušenosti smekám před opravdovými polárníky.

Míša: Rozhodně! Jsem ráda, že jsme akci zvládli, a že nás to neodradilo, ale naopak namotivovalo na další. A to jsem fakt zimomřivá ženská!

Jiří: Jednoznačně. Tuhle akci jsme brali jako jakési polární zaškolení a myslím, že to splnilo moje očekávání.

Andrej: Určite áno! Bola to skúsenosť k nezaplatenie. Veľmi rád sa v budúcnu vydám na ďalšie podobné výpravy. Chcem skúšať posúvať latku, a s “dobrou partou kdekoli kdykoli”.

Co bys případně udělal jinak z hlediska vybavení a přípravy?

Pavel: Vzal bych si více jídla. Na sáních toho utáhnete hodně a balil jsem se, jako bych nesl všechno na zádech. V zimě je hlad. Boty jsem měl zateplené Sorely, takové pohoro-sněhule (měkká bota nevadí, nejdete v těžkém terénu), ale koupil bych si s vyndávácí botičku, která se lépe vysuší a můžete s ní do spacáku. Zpotit se za polárním kruhem je stejně nepříjemné, jako v šalině - je dobré se často převlékat, být na dolní hranici tepelného komfortu. Do bot jsem podle rad “starých polárníku” zkoušel VBL = Vapour Barrier Layer = 6l igeliťák do mrazáku :) Vrstva tenká ponožka - VBL - tlustá ponožka by měla zabránit propocení (a zmrznutí) boty. Asi by mělo smysl na delší pobyt v mrazu. Bez čeho bych naopak nevyrazil byla kukla s neoprenovou maskou přes obličej včetně nosu (je dobé mít před pusou prostor, hodí se i do spacáku - rozhodně lepší, než šála nebo šátek), teplé palčáky, pořádná péřovka. Před zakoupením alkoholu doporučuji nastudovat křivku mrznutí směsi alkoholu a vody. Vaječňák nepřežije, jégr je takovej příjemně vazkej, tatranskej čaj přežije i Amundsena. Propocený jégrovky naopak zmrznou a můžete si je tak akorát nalámat. Někde jsem vyčetl, že do spacáku je fajn mít pracovní roušku / respirátor, aby vám nemrzl nos. Pár jsem si jich nakoupil - sice se to neosvědčilo, ale teď v době karantény si připadám jako pán (pro čtenáře z budoucnosti: v roce 2020 stálo lidstvo na prahu záhuby, lidi už neuměli být sami se sebou; a do toho přišel COVID19). Digitální teploměr zamrzl - pokud honíte rekordy, doporučuji jednoduchý bi(death)metalový teploměr do  - 50 °C. Miláček naší výpravy! Sice nemá paměť na minimum, ale v noci stejně zimou nespíte, takže můžete odečítat v pravidelných intervalech při čekání na svítání (pozn.: s dobrym spacákem a karimatkou spíte). Taky je fajn si uvědomit, že zamrzlé jezero je bílá pustina. Zamrznou vám i lyžařský brejle, vidíte metr před sebe a jste několik hodin sám se sebou. A to už dneska lidi neumí. Zvlášť, když se vám v tom mrazu vybije baterka v mobilu.

Štěstí se mi rozlévalo z konečků promrzlých prstů do podchlazeného těla jako zlatá dávka.

Míša: Ačkoliv jsme se snažili, tak v našich podmínkách se člověk fyzicky na takovou zimu nepřipraví. Každopádně v otužování bychom mohli jít ještě dál. A co se týče výbavy, tak jediné, co bych změnila, by byly boty.

Jiří: Za mě to jsou jednoznačně boty a s nimi související ochrana proti vlhkosti.

Andrej: Do budúcna chcem hlada optimalny typ lyží, lyžiarok, saní a stanu. Lyže sú nutnosť do terénu bez vyšlapanej stopy. Sane určite dlhšie, možno 1,5metra, aby mali v naloženom stave ťažisko čo najnižšie a držali pekne stopu. Stan tunelový a dostatočne priestranný.

Máš nějaký zaručený recept na to, jak nezmrznout?

Pavel: Nedělat takový kraviny, jako jezdit v zimě do Grónska. A když už tam jste, tak minimalizovat momenty, kdy prochladnete. Vítr je velkej nepřítel, pocitová teplota strašně rychle klesá i při mírném větru. Zahřát se pohybem, na pauzu klidně postavit stan. Jégr. Jégrovky. Čaj. Tatranskej čaj. Tyhle evidence-based rady se budou hodit, protože malá doba ledová přijde do střední Evropy co nevidět.

Míša: Dobře se obléct. Není pro mě horší představa, než že budu dva týdny neustále mrznout. A na akci spíš přežívat, než si ji užívat. Což se naštěstí nestalo. Takže kvalitně se vybavit a taky naladit myšlení.:-)

Jiří: Kvalitní péřové oblečení a vybavení. Pak už asi hlava! :-)

Andrej: Kvalitné oblečenie, ktoré sa dá dobre vrstviť, je uplná nutnosť. Brať sebov topánky so zateplenou vyberateľnou vložkou, polarne termo pradlo, odvetrateľné vrstvy, potom hrubá perím zateplená vrstva navrch! Potom je dôležité sa naučiť ako sa nespotiť, kedy a čo nahodiť, a ako to potom všetko sušiť.

Několikrát se vám podařilo vidět polární záři přes celou oblohu. Jaký jsi měl z toho pocit?

Pavel: Štěstí se mi rozlévalo z konečků promrzlých prstů do podchlazeného těla jako zlatá dávka. A taky pocit, že fotky lžou (a kradou duši). Vůbec není tak zelená, ale to se ví. Tím to ale nechci shazovat, je to paráda! (pozn.: zvláště na těch fotkách). Možná nebyla tak zelená, protože je minimum solárního cykus č. 25 (odkaz na Wiki)?  Třeba přeci jen přijde ta doba ledová!

Míša: Dosud jsem nikdy neměla příležitost ji vidět a jsem ráda, že hned napoprvé se nám to poštěstilo, navíc hned několikrát.

Jiří: Nádhera! V kombinaci s polární pustinou okolo jednoznačně zážitek na celý život.

Andrej: Asi štvrtú noc treku, som uprostred noci vyliezol zo spacáka na malú, a uvidel úžasný obraz. Žiara bola tak intenzívna, že vykreslovala meniace sa obrazce cez celé nočné nebo. Mal som pocit, akoby nám niekto zhora predvádzal live art preformance, maľoval na to najkrajšie plátno, tichom a chladom umocňoval pocit veľkoleposti. Bol som dojatý a skoro som zamrzol.

Díky za skvělé odpovědi a na viděnou při další polární výpravě! :-)
Také děkujeme Františku Forrovi za skvělé fotky!