Pozdrav z lofotského Survivalu

Ahoj z Lofot, kde právě probíhá Survival Expedition club .cz a protože mám konečně trošku času navíc, tak pro tebe mám první report z průběhu akce. Letos jsem survival pojal trošičku jinak a dopředu jsem prozradil, že se bude konat v Norsku na Lofotech. Tímhle jsem to všem odvážlivcům, co se přihlásili, trošičku ulehčil. Na druhou stranu jsem o 24 hodin protáhl trvání akce a odpovídajícím způsobem prodloužil trasu i výškový profil.

Parametry na startu:
Každý tým má 96 hodin na to aby ušel cca 85 - 90 kilometrů pěšky, převýšení 6 500 metrů nahoru a 6 000 metrů dolů, stopování cca 50 km a seznam více než 50-ti úkolů.

3 týmy po 2 lidech:
Team 1: Jirka + Andrej
Team 2: Adéla + Jarda
Team 3: Honza + Tomáš

Jak si vedou po 40 hodinách:
Když jsme se ráno probudili v campu v Tromso, tak byli všichni v plné formě - aby taky ne, předchozí večer jsem si dali společně pivko, saunu, koupání v řece a dobrou večeři. Den jsme začali rozdělením věcí = každý tým musí mít stejné podmínky - stejně jako minule - i letos jdeme survival bez karimatek, stanů, peněz a zásob jídla, dále řešíme oblečení a další výbavu. Konečně jsme všichni ready a skládáme se do auta. Čeká nás dlouhý přejezd a tak první tým vysazuji krátce před půl pátou odpoledne a poslední o hodinu později.

Team 1:
Jirka a Andrej jsou oba architekti - Andrej vypadá, že tomu trošku šéfuje, prý staví dobře a rád :D Jirka o sobě říká, že je architekt s ideály. Oba jsou oháknutí do věcí od značky Fjallraven - dokonce i batohy mají od nich. Když jsem Jirkovi bral lahvičku třídecového Jagermeistera tak byl velmi smutný, tak uvidíme jak to zvládnou :)

První hodiny postupovali docela rychle - i když už po necelých 5 km obešli jezero, které jim stálo v cestě z opačné strany, než měli a tím si prodloužili trasu, nicméně zatím si vedou dobře. Musím říct, že všem hraje do karet počasí, protože je zatím jasno, nefouká a z vrcholků hor jsou perfektní výhledy. Zajímavá situace přišla až po cca 22 hodinách, kdy kluci zakempili - potom co slezli z hřebene - na odpočivadle u cesty a navíc ve špatném směru než měli jít. Napsal jsem jim SMS, že se nemají flákat a makat - odpověděli mi, že plní úkol č.50 - "Pomiluj se s místní holkou / klukem" - tak jsem zvědavý, s čím přijdou na sraz :)

Team 2:
Adéla a Jarda - ségra a brácha (Andrej je ten starší z nich), už když večer v Tromsu řešili drobnosti ohledně výbavy, tak bylo poznat, že to jsou sourozenci a nic si nedají zadarmo, takže mě nejvíc zajímá jak to zvládnou společně ve chvílích, které je čekají spíše ke konci survivalu... Uvidíme :)

Jejich trasa má objektivně nejtěžší začátek, museli se od moře vyškrábat do výšky přes 700 metrů - kdo byl na Lofotech, tak ví, že kopce tu jsou ostré, skalnaté stěny se prudce zvedají od moře a hřebeny jsou často ostré a některé neschldné. Protože je to survival tak se každý z týmů musí popasovat s částí trasy, která vede mimo stezky a přes místa, kde si musí volit vlastní cestu, velmi opatrně a důsledně sledovat GPS a plánovat podle vrstevnic trasu tak, aby mohli dojít na vrcholy, které mají určeny jako checkpointy. Adéla a Jarda tuhle část měli hned na začátku a podle předpokladů jim to dalo solidně zabrat, takže zatímco ostatní dva týmy měli v nohách přes 30 km tak tihle dva se trápili na první desítce.

Když jsem jim psal sms aby si zapli tracker - tak mi odpověděli (jen na vysvětlenou - na survialu mají všichni telefony v leteckém režimu a zapínají si je jen 3x denně aby si přečetli případnou zprávu ode mě): "Prvních 24 hodin teda porno, kdyby chcalo a nebylo vidět, tak teda nevím nevím a voláme mamince, ať si nás vyzvedne..." Asi budou rádi, že měli tuhle těžší část hned na začátek - ostatní podobná výzva teprve čeká. Adéla a Jarda vypadají, že jsou v dobré náladě, když jsem s nimi řešil tracker - tak mi napsali: "Jestli se ten tracker zase posere, jebnu to do fjordu a bude spraveny hned - asi je nějakej nemocnej - nebo my..." :D

Team 3:
Honza a Tomáš - Honza je malíř - má firmu a nemá rád modrou barvu :) a Honza je voják / hasič pracující na letišti v Kbelích. Oba se znají od školky, jsou ze stejné vesnice a mají stejné pohorky :) Na první pohled mi přijdou jako hodně zkušení borci, Tomáš právě dokončil výcvik záchrany lidí na skalách a Honza má na FB fotky z lezení a zimních akcí, které vypadají docela drsně... Navíc mají nůž jako z filmu Krokodýl Dundee :D

Oba vyrazili na cestu a okamžitě nabrali tempo, které předčilo ostatní. Fakt jeli hrozné bomby a trefovali jeden checkpoint za druhým. Na druhou stranu - zatím jdou lehčí část trasy, kde je potřeba nahnat kilometry a peklo s velkým převýšením je čeká až na konci.

Po 40 hodinách jsou na tom z mého pohledu nejlépe.

Já jsem si dneska vylezl horu Vagakallen - 943 m.n.m. a z vrcholku jsem dalekohledem pozoroval Adélu a Jardu na protějším hřebenu :) Teď už jsem zpátky pod horou, balím stan a přesunu se blíž ostatním týmům...

Zdar!