Robert Jaworek - Přechod největšího evropského ledovce a zdolání nejvyšší hory Islandu

Pokračujeme v představování tří vítězů Expe Grantu a pro dnešek jsme si připravili rozhovor s Robertem Jaworkem, který chce se svým parťákem Adamem Bártů překonat islandský ledovec Vatnajökull a vystoupat na nejvyšší bod Islandu, Hvannadalshnjúkur (2 110 m). Expedition club si dal za úkol zdolat nejvyšší vrcholy všech evropských zemí a jelikož bychom na nejvyšší horu Islandu jen těžko naplnili výpravu složenou z řad účastníků, stanovili jsme to jako podmínku pro jednoho z vítězů grantu. Pro Roberta s Adamem se však jedná o ideální testovací akci před ambicióznějším projektem, přechodem Grónska ze severu na jih. Držíme klukům palce!

O čem konkrétně Vaše expedice je a co od ní můžeme očekávat?

Spolu s Adamem jsme se rozhodli pro přechod ledovce Vatnajökull skloubeného s výstupem na nejvyšší horu Islandu, Hvannadalshnúkur. Při plánování trasy se nám hodně zalíbila oblast okolo pramene řeky Tungnaá, na jejímž začátku plánujeme nastoupit na ledovec. Nejspíš ale začneme šlapat o něco dříve. Rádi bychom totiž dojeli z Keflavíku k pramenu Tungnaá stopem, a samosebou nečekáme, že bude na polní cestě Jökulheimaleið vedoucí k ledovci kdovíjak veliký provoz.

Na samotném ledovci se nejprve podíváme na krásný vršek Miðfellstindur. Následně budou naše kroky směřovat na Hvannadalshnúkur, přičemž tuhle horu bychom rádi sjeli na sáňkovacích lopatách. Přeci jen skialpy s sebou tahat nechceme a navíc, kdo ví - třeba budeme první, kdo touhle zimní radovánkou tamní svahy pokřtí! Konec přechodu pak plánujeme západně od usedlosti Skálafell, kde bychom si rádi dopřáli kapku červeného vína a letmou opalovačku na pláži.

Mohl by ses v krátkosti s parťákem představit a vypíchnout to nejpodstatnější, co máte za sebou?

Ahoj, já jsem Robert a tohle je můj parťák Adam Bártů. Pocházíme z Ostravska a máme to tam rádi, takže nás baví běhat v Beskydech a prohánět se na kolech na Prajzské. Krom toho se občas přihlásíme na nějaký skyrunningový závod v Itálii nebo v Tatrách. Oblíbili jsme si Dolomites Skyrace, Tatranskou šelmu a každoroční zakončení skyrunningové sezony v Limone. Spíše než na výsledkových listinách ale zpravidla oslňujeme na večírcích. Razíme teorii, že na ztuhlé nohy pomáhá nejvíce kvalitní tanec.

Adam krom toho rád stoupá na vrcholy jako jsou Castor, Lyskamm, Gran Paradiso nebo Matterhorn. Má za sebou například taky sólo přeběh Berchtesgadenských Alp. Mě baví i delší přechody, k nimž jsem si poprvé přičichl na Tour du Mont Blanc. Prozatím nejdelším a jedním z nejkrásnějších výletů pro mě byl přechod francouzských Pyrenejí po trase GR 10.

V čem vidíš největší úskalí výpravy?

Největší úskalí vidíme ve větrných bouřích, ledovcových trhlinách, hladu a hádkách o to, kdo bude častěji před kamerou. Jsme taky zvědaví jak budou řidiči zastavovat dvěma klukům s batohy a saněmi. Ještě že mají na Islandu v oblibě Land Cruisery. Na to vše se ale těšíme, stejně jako se naše babičky těší z toho, že budeme v dobrodružném filmu.

Už jsi někdy podnikl polární výpravu, kde člověk spí v zimě ve stanu a vše si táhne za sebou na saních?

Naše zkušenosti s polárními výpravami jsou nulové. Vatnajökull nám připadá jako ideální místo, kde s nimi začít.

V přihlášce jsi vyplnil, že jsi projel Island stopem. Čím tě země nejvíce zaujala a jaká místa se ti nejvíce líbila?

Island jsem projel stopem pár let zpátky s tehdejší přítelkyní. Ani jeden z nás nevěnuje příliš mnoho času plánování, takže jsme jeli více méně naslepo. Hodně se mi ale líbila laguna Jökulsárlón, oblast Landmannalaugar, krajina okolo jezera Mývatn či útesy Londrangar. Nicméně už samotná jízda po silnici Hringvegur je velmi pěkný zážitek.

Na co peníze z grantu použiješ?

Peníze z grantu použijeme nejspíše na letenky.

Jakou výbavu bys chtěl od Rock Pointu vyfasovat?

Vidím to na pořádné palčáky a funkční prádlo.

Přechod islandského ledovce je příprava na přechod z Grónska, který chcete zrealizovat příští rok. Proč zrovna Grónsko?

Říkal jsem si, že bych příští rok podnikl nějaký delší přechod. Uvažoval jsem nad kanadským Great Divide Trailem, balkánskou Via Dinaricou a tak podobně. V posledních měsících jsem se ale začal zajímat o polární výpravy, které mě okamžitě okouzlily. Grónsko jsem si vybral, protože mi jeho přechod přijde bezpečnější a finančně a logisticky méně náročnější než expedice kupříkladu na Arktidě. Zároveň bych rád vycestoval dál než do Norska či Švédska.

Jedná se o trasu dlouhou přes 2000 km. Nemáš strach z medvědů a z pohybu po „nekonečném“ ledovci?

Medvědů se bojím, z pohybu v monotónní a zdánlivě nekonečné krajině ale strach nemám. Když člověk nemá jinou možnost než jít dál, tak prostě půjde a po čase si na nový denní rytmus zvykne.

Reinhold Messner přešel Grónsko za 35 dní. Myslíš, že to dáte rychleji? :-)

Pěkné by to bylo, což o to. Ale vzhledem k našim zkušenostem by nám do kitů musel foukat hodně příznivý vítr. Budeme rádi, když se nám podaří dostat se v pořádku přes pomyslnou cílovou čáru a následně domů.

Děkujeme za rozhovor a celou expedici můžete sledovat pomocí facebookové stránky.