Zápisky

Na kurz jsme odjížděli, když náš svět byl ještě relativně normální. Virus se k nám sice pomalu plížil a školy už byly zavřené, nicméně žádná opatření nám ještě nebránila v tom, strávit první

Osud tomu chtěl, že jsem se v zimě léta páně 2020 ocitl na životní křižovatce. Dobrovolně jsem se vzdal zaměstnání snů, ztratil jsem lásku, a dožil jsem se třiceti let. Dobrej začátek konce,

„To jako vážně? A za co mi chce dát jako pokutu? Podívej se okolo! Vždyť právě kolem tebe projela ženská bez rozsvícených světel a s urvanou polovinou SPZky! Z fleku bych ti vyjmenoval

Strávit 35 hodin v autě a jet z Brna za polární kruh není zrovna věc, kterou chce člověk podstupovat dobrovolně. To máte 20 hodin do Tallinu, 2 hodiny spánku, další 2 hodiny na

Další výletík pod záštitou Expedition clubu. Na tenhle jsem si s Martinem plácnul už na silvestra v Bosně. Cílem nebylo nic menšího, než se vyškrábat na 5 642 metrů vysokej Elbrus. Nemalá výzva,

„Děcka, Silvestr? Letos jedu do Bosny. nechcete se přidat?“ Tak přesně tato věta stála na počátku další nezapomenutelné akce s Expedition Clubem. “Ok, Kájo, zamysli se.” Kromě vytříbeného smyslu pro ironii, členství v

Téma Bajkal pro mě je a od začátku i byla strašně neuchopitelná věc. Stalo se tam toho tolik a zároveň vlastně tak málo. Narozdíl od každodenního života zpátky v Praze jsou tam dny

Všude je bílá tma a vzhledem ke strmosti kopce a množství sněhu bych se vůbec nedivil, kdybych strhl lavinu. Co teď? Přezout se do maček a pokusit se svah opatrně sejít? Nebo se

Nejsou důležitá slova, ale činy. Tohle sousloví všichni dobře známe, obvykle ve spojení s tím, když někdo vykládá, co všechno udělá, a u toho to taky skončí. Jenže u mě to bylo přesně

Náš trip do Bosny začal trochu hekticky a komicky. Gabča mi píše, že zapomněla hole, tak jsem vyhrabala jedny náhradní. Asi pět minut před odchodem na bus se mně a mojí mamičce podařilo

Představa, že strávím zbytek vánočního období jinde, než doma mě neděsila. Z čeho jsem však měla trochu obavy bylo to, že ve skupině jsme byly jen dvě ženy. Rozhodla jsem se to vůbec

Irsko – kouzelná země, plná zelených pastvin, všudypřítomné prohánějící se stáda ovcí, příroda plná jezer a kopců, která se v ranních hodinách halí do mlhy. Moje první výprava s Expedition clubem byla právě do

Ano. Znovu na výsadek. Posledně jsem Martina hecoval, že 24 hodin je malej challenge. Takže upgrade: výsadek na 48 hodin. Dvojnásobná doba = dvojnásobný zážitky. A evidentně dvojnásobný množství fuckupů.  Znáte to. Takže. Začnu

Tak tohle je rozhodně ideální destinace pro rodinnou dovolenou. Třetina lidí žije v otroctví, za pití alkoholu vás zavřou, za ateismus odstřelí a za homosexualitu ukamenujou. A to všechno legálně. Britskej Telegraph označil

Jsem kus vola! Víte, jaký kus vybavení je důležité mít s sebou, když vyrážíte na sněžnice? Ano, správně! Sněžnice. Takové ty velké yeti-ovské bačkory, které vám umožní pohodlnou chůzi po sněhové pokrývce. Samozřejmě

Tuhle akci jsem vyhlížel už dlouho. V roce 2018 se nejela, poslední byla v roce 2017. Plán akce byl přesně podle mého gusta - nějaké hory, návštěva Bajkalu, jízda Transsibiřskou magistrálou, města a

Celkem nás jede devět. Osm kluků a jedna holka (jediná mluví francouzsky, doktorka, patoložka – v každém případě se bude hodit) na cestu přes nakonec přes pět států, kde kromě jednoho nepochodíte bez francouzštiny

Ukrajina byla mojí první výpravou s Expedition clubem. Ačkoliv jsem dřív bydlela v Brně, informace o existenci expediční klubovny mě nějakým záhadným způsobem naprosto minula. Každopádně, když jsem v úterý večer vešla dovnitř,

Hlavně se drž té trávy! Opakuju si v hlavě pokyny našeho průvodce, když se snažím traverzovat a posouvat se po kouskách k vrcholu a lituju, že jsem za poslední měsíce vynechávala boulder. Tiše

Takový ten klasický čtvrtek. Moc jsi nespal, protože noc jsi strávil na polských okrskách a teď je sedm ráno, ty stojíš v autě na Polsko-Běloruské hranici. Auto má dvě píchlá kola a rozbité

Malátnou atmosféru v jednu hodinu ráno na letišti v Jerevanu narušuje jenom taxikář, který ke mně přistoupí a nabízí odvoz takovým tónem, jako by šlo přinejmenším o heroin. Přemýšlím, kde by se tu

Pokračujeme dál a počasí se pomalu horší. Zbývá nám posledních 100 výškových metrů do nejvyššího bodu dnešní cesty (4 800 m) a začínají padat kroupy. Po výstupu do sedla slyšíme zvuk, který buď

Rakousko, lázně Bad Voslau. Sedíme takhle se čtyřma dalšíma účastníkama v sauně přikrytí jen ručníkem a z ničeho nic vejde dovnitř krásná pětatřicítka, která si úplně nahá lehne naproti nám. Moc netušíme co

Posledních pár dní jsem strávil v ráji. Začnu tak nějak z prostředka. Jsem na další akci s Expedition clubem. Je to už vlastně taková celkem příjemná rutina. Tentokrát bylo cílem polární Laponsko. Pro

Když jsem se zmínil známým, že se chystám do Bosny, někteří nade mnou málem udělali kříž. Že prý mě tam zabijí, že se tam střílí. Taková pověst Bosnu někdy provází, kupodivu i desítky