Naši průvodci jsou pro nás to nejcennější, co v Expe máme a pečlivě dbáme na jejich výběr. Nikdy neděláme žádné nábory a jednotliví členové si k nám našli cestu na základě kamarádského doporučení nebo se rekrutují z řad našich účastníků. Jedním takovým příkladem je i Petr Tobolák, který pro nás začal průvodcovat minulý rok. A za těch pár měsíců toho stihl opravdu hodně!



Posledních pár týdnů (vlastní i měsíců) je pro Tebe velmi turbulentních. Jen v rychlosti - pokus o výstup na chilské Ojos del Salado (6 893 m), kurz první pomoci ZDrSEM, dvoutýdenní angažovanost kolem sbírky na Ukrajinu, onemocnění covidem a o víkendu Tě čeká příprava na zkoušky horského průvodce a kurz skalního lezení. Do toho jseš majitel Laser Game Zlín, která je Tvým hlavním způsobem obživy. Koukám, že se opravdu nenudíš. Co Tě z výše zmíněných aktivit bavilo nejvíce a kde na to bereš energii?

Osobně byla (a stále je) pro mě přínosná právě dobročinná sbírka za Zlín, ve spolupráci s iniciativou Železnice pomáhá. Musím říct, že začátek sbírky byl velmi intenzivní a energii mi dodávala právě pozitivní chuť v lidech, kteří přicházeli a snažili se dělat dobrou věc. Jinak energii získávám kde jinde, než ze zážitků z cest.

Začneme hezky od začátku. Jak se vůbec stalo, že jsi se z účastníka výprav Expedition clubu stal průvodcem?

V roce 2019 jsem měl hodně náročný rok z pohledu velkých živnotních změn a začal více času trávit v zahraničí. Nejdřív jsem jel s Expedition clubem jako účastník do Arménie a celý koncept Expe mě natolik nadchl, že jsem se postupně zúčastnil 10 akcí. V době covidu jsme chtěli s Expe vymyslet propojení Laser Game Zlín pomocí crowdfundingiové kampaně, ale úplně se to nepovedlo. Výsledek? Nabídli jste mi možnost začít naplno průvodcovat a během posledního roku jsem odjel hned několik výprav.

V roli průvodce jsi odjel už několik akcí (Gruzie, Rumunsko, Bulharsko, Černobyl, Bosna) a zajímá mě, která z nich se Ti nejvíce líbila a jaký největší problém jsi musel řešit.

Každá expedice byla něčím zajímavá. Postupem času dokáži ocenit hlavně skvělé a inspirativní účastníky jednotlivých akcí. Cestování neni jen o místu, ale hodně o tom, s kým tam jsi. Nejvíc se mi asi líbila hned ta úvodní akce do Gruzie, která byla velmi pestrá jak programem, tak i nečekanými situacemi. Oproti minulým rokům se změnila průchodnost jedné z cest, zažili jsme tam snad největší bouřku, kterou tam i místní za poslední roky prožili a celkově jsem se snažil obohatit původní program o nové lokace. Navštívili jsme tak například vybydlené sanatorium, Prométheovu jeskyni nebo jsme navštívili turisticky schovanou soutězku.

Ačkoliv jsi náš aktivní průvodce, rozhodl jsi se připojit k naší výpravě na Ojos del Salado (6 893 m) jako účastník. Co Tě k tomu vedlo a jak probíhal pokus o vrchol?

I průvodce potřebuje dovolenou a aktivní pruvodce jistě dvojnásob. :-)  Loňský rok jsem se snažil stíhat spousty aktivit, ale na žádné vyšší výstupy nezbyl čas. Jižní Amerika je pro mě srdcovka a možnost zdolat (skoro) sedmičku byla pro mě jistá meta. Výstup pro mě osobně nebyl vůbec zadarmo. V takových výškách si už rozmýšlíte každý krok a řešíte věci s rozvahou. Vrcholu kráteru nejvyšší činné sopky světa jsme dosáhli v polovičním počtu celé naší skupiny. Výkon to byl neskutečný i pro ty, kteří zůstali v posledním táboře. Dobrá práce!

Absolvoval jsi kurz první pomoci ZDrSEM, který si absolventi kurzu velmi pochvalují a vyzdvihují jeho kvality. Pro koho se kurz hodí a co se Ti na něm líbilo nejvíce?

Tak pro naši “práci” mi to přijde nezbytné. Těch kurzů je samozřejmě více, ale tohle byla naprostá pecka. Doporučuji to každému, kdo chce chodit do hor a chce mít trochu přehled, jak jednat v určitých situacích. Bavilo mě řešení reálných horských nehod, které byly mnohdy tak zamotané, že by to člověka v reálném životě nenapadlo. :-)

Ukrajina je za posledních pár týdnů nejskloňovanějším slovem celého internetu. Ty jsi byl zřejmě první osobou ve Zlíně, která začala pořádat veřejnou sbírku. Co Tě k tomu vedlo a můžeš nám popsat, jak celá sbírka probíhala? (Stejnému tématu se také věnoval rozhovor ve Zlínském deníku).

Asi bych se tedy odkázal na ten rozhovor, který přesně popisuje celý start sbírky. Osobně mě k tomu vedlo to, že celá situace mi není vůbec lhostejná. Cítil jsem v danou chvíli potřebu nějak pomoc. Sbírka se rozjela natolik, že to nikdo vůbec nečekal. Jenom ve Zlíně u nás přispělo tisíce lidí a příspěvek o akci vidělo přes 50 tisíc uživatelů sociálních sítí.

Děkuji za to, cos všechno pro Ukrajinu udělal. Patří Ti za to velký dík a všechna čest. Existuje něco, co Tě na celé této smutné události potěšilo a vykouzlilo úsměv na tváři?

Zajisté to byla snaha ze strany obyčejných lidí a pozitivní energie ze strany všech dobrovolníků. Právě těmto lidem patří neskutečně VELKÉ DÍKY! Potěšila nás například jedna paní, která se nám po týdnu ozvala, že nám moc děkuje a že prý z této dobrovolnické aktivity žila ještě celý týden. O víkendu pak znovu pomáhala společně se svým manželem. Pak se ještě musím smát komentáři jedné dobrovolnice: “Petře, vykašli se na Coldplay (můj sen), ten Ti do Zlína nedojede. Dělejme sbírky!” (Interní joke pro lidi, kteří mě znají)

O víkendu se účastníš přípravy na zkoušky horského průvodce a kurzu skalního lezení. Z jakých částí se kurz skládá a jaké vlastnosti by měl mít případný zájemce o podobný kurz?

Samotná příprava na zkoušky horského průvodce je dost obsáhlá a očekává se vlastní iniciativa ve volném čase. V tomto byl pro mě výborný právě covidový čas. O víkendu se budeme zabývat lanovými technikami a způsoby jejich aplikace (například při záchraně). Podobné kurzy doporučuji všem, kteří mají blízký vztah k náročným horským aktivitám.

Stíhal jsi vůbec během poslední doby obsluhovat svou laser game? Můžeš nám prozradit, jak to všechno zvládáš skloubit dohormady?

Stíhal, ale bylo to masakr. Asi proto jsem následně onemocněl covidem… :-) Sbírka a její koordinace v okolí Zlína byla práce na plný úvazek. Naštěstí mám v práci (​​Laser Game Zlín)  tým super lidí, kteří mě vždy když jsem na cestách podrží. Patří jim mé velké díky!

Pro letošní rok máš vypsané v roli průvodce tyto výpravy: Jordánsko, Výsadek, Nejvyšší balkánské vrcholy, Kyrgyzstán, Bosna. Zároveň však podnikáš individuální projekty typu “Z ČR do Španělska na kole” apod. Plánuješ zase nějakou podobnou šílenost?

Tyhle “šílenosti” se nedají naplánovat a přichází samy. :-) Nicméně jsem již nad svými dalšími plány trochu přemýšlel. S Adamem Stejskalem (další průvodce Expedition clubu) máme v plánu výstup na Pik Lenina (7 134 m) a když už tam budu, mohl bych zpět do Zlína dojet na kole.... :-) Nechám tomu volný průběh a uvidím podle aktuální situace a nálady.

Díky moc za rozhovor a přeji hodně energie při plnění svých snů!

Taky díky a přeji všem čtenářům skvělé cestovatelské zážitky.