Koskulak. Ledová hrouda, tyčící se nad širokými údolími čínského pohoří Kun-Lun, unikala pozornosti horolezecké komunity až do roku 2005. Na první pohled se nejedná o nic zvláštního, kdyby... Kdyby nešlo o lehce dostupnou a technicky nenáročnou sedmičku!
Na rozhovor o Koskulak Tagh (jak se hora celým svým jménem nazývá) jsem si pozval Martina Ksandra, který je nejen naším nejzkušenějším vysokohorským průvodcem, ale navíc celou výpravu vymyslel a realizuje.
Na úvod celkem logická otázka. Proč zrovna Koskulak?
Neoddiskutovatelným parametrem je výška. Chtěl jsem umožnit členům Expedition Clubu podívat se na "sedmičku" a následně hrály v potaz 3 hlavní věci:
1. Technická obtížnost. Chtěl jsem vybrat horu, která není objektivně nebezpečná a je technicky nenáročná, a do toho Koskulak skvěle zapadá.
2. Chtěl jsem nižší sedmičku. Při prvním seznámením se zónou smrti (výšky nad 7000 m) je zbytečné rvát metry. Každý výškový metr je zde znát a je dobré nabírat zkušenosti postupně. S výškou 7028 m je Koskulak trefa do černého.
3. Osobní atraktivnost. Chtěl jsem, aby byla hora zajímavá i pro mě. Oblast Číny okolo Kun-Lunu je jedno z posledních míst velehor, kde jsem ještě nebyl. A právě proto jsem rád, že se sem podívám.
Poslední třešnička na dortu je příběh, který se za výstupem schovává. Vypadá to, že na Koskulaku ještě nestáli žádní Češi, a proto se bude jednat o první český výstup.
ODKAZ NA VÝPRAVU: http://bit.do/koskulak
Jedná se o expedici pro aktivní členy. Na základě čeho si vybíráš lidi do týmu?
Není náhodou, že akce je právě pro aktivní členy. Aktivní členi jsou pro nás známé tváře a už víme, co od nich můžeme očekávat. Máme s nimi společnou historii a známe jejich "skills". To ale neznamená, že je každý aktivní člen automaticky vybrán, je to jen nutná podmínka. Potom samozřejmě s každým individuálně konzultuju, zda na to má a jak se připravit. Konkrétně na Koskulak znám většinu kluků z jiných výprav. Filip byl se mnou na Špicberkách, v Mongolsku nebo třeba v Mauritánii, Pavel - Mongolsko, Dan - balkánské vrcholy, Erik je výherce našeho historicky prvního Survivalu atd. Ale jede třeba i Martin nebo Honza, kteří se mnou na výpravě nikdy nebyli. Byli ale s jinými našimi průvodci.
Nemáš strach z toho, že nikdo kromě tebe nemá zkušenost s výškou kolem 7000 metrů?
O tom to celé je! Chceme, aby měli naši členi možnost zúčastnit se takové výpravy, abychom my byli ti, kteří jim pootevřou dveře do světa expedic. Často lidi nemají sebedůvěru, zkušenosti nebo parťáka, aby mohli vyrazit na takovou expedici. Někteří kluci jedou také proto, že jsme dobrá parta. Každopádně mě těší, že tuhle důvěru dali nám a jedou s námi.
A že nemají zkušenost? Kde jinde je mají nabrat než s někým, kdo v té výšce byl, a na objektivně bezpečné a technicky nenáročné hoře? :-) Navíc, jak jsem psal, většinu kluků znám a vím, co od nich čekat. Věřím, že to zmáknou!
Na webu akce se píše, že bude výstup probíhat buď pěšky, nebo na skialpech. Znamená to tedy, že se skupina rozdělí na dvě části?
Věřím, že se skupina nakonec rozdělí, a hlavním důvodem nebudou skialpy, ale spíše rozdílná tolerance na výšku (aklimatizace). Při výstupu půjdou všichni cca stejně rychle, ať už skialpinisti nebo my "turisti", ale dolů budou mít lyžaři výhodu - budou rychlejší. Každopádně kvůli aklimatizaci budeme chtít dodržet stejný aklimatizační plán a všichni budou spát vždy ve stejném táboře.
Výprava je určena pro 6 účastníků. Jedeš jako jediný průvodce? Jakým způsobem máš pořešenou bezpečnost?
Celkem je nás 7. Ohledně bezpečnosti je primární prevence a na to jsem dbal již při výběru hory. Dalším důležitým aspektem je složení týmu. Všechny znám a vím, co od nich čekat, a navíc plánujeme společný trénink a teambuilding. V neposlední řadě je důležité nepodcenit výbavu. Mít kvalitní boty, oblečení a dostatek materiálu, kdyby se něco pokazilo. V tom nám pomáhá náš partner Rock Point.
Na místě je potřeba naslouchat hoře a vlastnímu tělu. Nicméně jak jsem psal v úvodu - Koskulak je objektivně bezpečná hora. Tzn. že náš hlavní "nepřítel" bude výška a špatné počasí. To budeme řešit kvalitní aklimatizací a trpělivostí :-) Naopak se nemusíme příliš bát lavin a ledovcových trhlin
Jak moc je byrokraticky náročné dostat se do Číny a lézt tam sedmičku
Sám nevím, protože všechno za nás řeší agentura, bez které by to nešlo :-) Prakticky si tě vyzvednou na hranicích a na hranicích tě pak tě zase opustí. Bez pikolíka za zadkem se pohybovat nesmíš a ideálně musí být celá skupinka spolu. Kamarád, co tak vylezl vedlejší kopec Muztagh Atta, musel čekat 7 dní v BC (v základním táboře, pozn. red.), protože ho nechtěli pustit samotného na památky v nedalekém městě.
Tvůj výčet vysokohorských výstupů: 2015 - Manáslu, 2017 - Sugulu Peak, 2019 - Koskulak. Vím, že razíš teorii, že chceš podnikat vysokohorské výstupy jen jednou za dva roky. Nicméně Koskulak není příliš technicky náročný. Není to pro tebe tak trochu krok zpět?
Naštěstí budou i další roky, třeba 2020 :-D Tenhle rok jsem potřeboval dát focus jinam, ale není všem dnům konec!
Máš za sebou více než 5 let průvodcování a garantování výprav pro Expedition Club. Kam se můžeš profesně dále posouvat? Nebojíš se stagnace?
Co se týče pozice průvodce, tak myslím, že kvalitou jsem se moc nezměnil. Historii furt neumím, deštník nenosím a hloupé vtípky mám pořád :-D Dle mého je to hodně o energii a přístupu, který člověk v sobě má. Já se umím do jisté míry přepnout. Když začne výprava, je to jako jiný svět. Cvaknutím prstu se hodím do pozice průvodce a jsem tady pro ostatní. Jasně, občas se ti nechce a někdy nemáš náladu, ale když pak vidíš, že jsou ostatní spoko, máš z toho dobrý pocit :-) To u každé práce není samozřejmostí. Navíc mě baví objevování prostřednictvím cestování a komunikace s lidmi.
Co se týče mé hlavní práce = sezení v kanclu, plánování, řešení výprav, právních věcí, vývoje klubu atd., tak naopak. Poslední roky byly jak na houpačce. Spousta nových vjemů, zkušeností, povinností. Až si říkám, že by se stagnace hodila :-) Na druhou stranu máme dobrý tým, jde nám to a baví nás to. Je důležité najít balanc. Nynější status quo je udržitelný, takže bychom nemuseli nic vymýšlet, ale zároveň: "dokonalost je mrtvá".
Jak moc se pro tebe změnil život po přestěhování do Ostravy? V čem jsou (ne)výhody oproti Brnu?
Ha! Teď jsi to na mě práskl a už se v Ostravě neschovám :-D Já jsem spokojený. Myslím, že to klubu i mé osobě prospělo. Udělal jsem si odstup od práce, což vřele doporučuju. O to lépe dokážu reflektovat dění a vývoj, kam klub směřuje, a o to lépe se dokážu do práce vrhnout, když jsem zrovna v Brně. Zároveň mám více času na Sabču (přítelkyně s největší mírou tolerance na světě :-D) a na sebe. Do minulého roku jsem měl jen jeden život - nějaký spletenec klubu, partnerského života, výprav, zábavy a spánku. Teď už to mám jasně oddělené a osobní život i přítelkyně plesá :-D Byl to dobrý krok. Jo a náš pes Sheila se má v Ostravě taky lépe. Kocour nevím, ten je furt stejný.
Teď trochu otázka na tělo… Tom Cimr bude mít v září svatbu a já (pozn. Ondřej Švirák) budu za pár týdnů otcem. Kdy do toho se Sabčou praštíte? Necítíš lehký tlak? :-D
To je jak Top Star magazín :-D Odpověď na minulou otázku nestačí? :-D
Díky za rozhovor!
