Naši dva průvodci Tom Cimr a Víťa Dubec se letos v srpnu vydávají směr Tádžikistán s cílem zdolat nejvyšší vrchol Rushanského hřbetu v jihozápadním Pamíru - Pik Patkhor (6083 m). Ačkoliv se jedná "pouze" o šestitisícovku, můžou se těšit na technicky obtížný výstup v místech, kde žádná noha Evropana doposud nevkročila.
V jaké části plánování se aktuálně nacházíte?
Tom: Daleko nejsme :-D Víme kam jedem a máme letenky. Základní informace už totiž máme z loňského roku kdy nám to nedopadlo. Řešíme teď hlavně výbavu, sháníme na akci nějakou podporu a dáme dohromady seznam věcí, které budeme brát s sebou. Vypadá to totiž, že budeme muset vzít jak věci na skalní lezení, tak vybavení do ledu protože nevíme přesně co nás čeká. Taky řešíme komunikaci - pronájem sateliťáku nebo tak něco, ať tam nejsme úplně sami ale můžou nám chodit zprávy od maminek. No a krom jinýho se snažíme něco natrénovat :-D Za chvíli míříme do Alp na nějakou rozcvičku a pak v červenci ještě vyběhneme do Chamonix polézt ať si nejsme na koncích lana cizí.
Víťa: Tom to řekl naprosto přesně. Nemám moc, co dodat. Plánujeme, trénujeme a sháníme sponozry. Měli bychom o sobě dávat trochu víc vědět, ale sociální sítě ani jeden z nás moc neovládá :-). I tak nás ale můžete sledovat na fb stránce, kde se občas nějaká aktualita objeví - https://www.facebook.com/Patkhor2019/.
Proč zrovna Pik Patkhor?
Tom: Protože tam je! Protože nás láká vyzkoušet si výstup na vyšší kopec, ale chtěli jsme se vyhnout klasickým komerčním sedmičkám, kam se platí permity a chodí tam fůra lidí. Na Patkhoru bylo pokud víme jenom 5 expedic a 4 na vrcholku. Navíc žádná z Evropy. Není to tak, že bychom si objednali balíček obsahující dopravu do BC, kuchaře a permity. Musíme si tím projít od A do Z, jenom dostat se pod kopec bude dobrodružství a tak to má být. Navíc Patkhor slibuje technicky náročnější výstup, než jenom choďák, konkrétní cestu nevíme, ale určitě tam budou nějaká skalní žebra, ledová pole...
Víťa: Mě osobně láká zkusit spíš technický výstup na nižší horu, než honit výškové metry. 6000 metrů je samozřejmě dost, ale zároveň to není úplně nepředstavitelná meta. Oba jsme si už vyzkoušeli nadmořskou výšku přes 5000m, takže věřím, že to je logický krok. A proč zrovna Patkhor? Přesně jak to řekl Tom. Protože tam je! Navíc je to krásný dominantní kopec dosud opředený rouškou tajemství (užitečných informací je opravdu pomálu).
1 500 metrů dlouhé lezení do výšky 6083 metrů uprostřed Pamíru. Ruku na srdce, není to trochu velké sousto? :-)
Tom: Zatím se chceme držet západního žebra, to je trasa, kterou udělal prvovýstup Abalakov a Bielsky. Máme o té cestě díky jejich zápiskům nejvíc informací. Ze severu zase máme fotky od američanů, co tam byli 2017 a to je drsňárna. Taky to museli otočit v půlce. Veliké sousto to je. Však nám to dochází sice pomalu, ale dochází. Nicméně úplně mimo myslím taky nejsme, hlavně se vrátit zpátky dolů!
Víťa: Sousto je to slušné, ale potřebujeme oba zkusit něco, co nás posune o kus dál a dodá nám sebejistotu. Zatím vše, do čeho jsem se kdy pustil, bylo v pohodě a nikdy jsem se ještě nedostal na hranici svých možností. Možná to bude Patkhor a možná taky ne. Uvidíme na místě, ale myslím, že do toho jdeme oba střízlivě a chceme si to celé prostě prožít a především se vrátit.
Kluky můžeš doprovodit při aklimatizaci v rámci našich výprav do Fanských hor a Kazachstánu.
Jaké kopce už máte za sebou?
Tom: Z těch vysokých? Mimo Alpy Kazbek jihovýchodní stěnou, Ararat, Ortsveri, nepovedenou Jimaru v Gruzii, ale to jsou choďáky. Lezecky toho máme víc v Alpách, budeme ty zkušnosti muset nějak zkombinovat. Nalezli jsme toho dost v Tatrách, nebo nějaké klasiky v Alpách, Víťa třeba severku Ortleru, já Matterhorn a tak.
Víťa: Moc oslnivý seznam to není :-D. Víc než vysokým horám jsem věnoval pozornost spíš lezení. Zkušenosti z výškou mám např. z Kazbeku v Gruzii, nebo z Kyrgoše. Z těch klasických alpinistických věcí např. Severku Ortleru, nebo Palaviciniho na Glockner a lezecky se ostříme hlavně v Tatrách, ať už v zimě nebo v létě. Poslední dobou se taky snažím vybrušovat morál na písku. Věřím však, že to nemusí být jen o zkušenostech. Z materiálů, které máme k dispozici neočekáváme nějaké neřešitelné překážky. Nejdeme do stěny, ale na hřeben, kde nám hrozí mnohem menší objektivní riziko i obtíže. Pokud nás nahoře nezavře špatná podmínka, bude to hlavně o vytrvalosti. Věřím, že technicky na to máme.
Jak moc intenzivně trénujete? Můžete čtenářům popsat aspoň hrubý nástřel přípravy?
Tom: Zimní sezónu jsme trochu propásli, já byl jednou pořádně na ledech a potom už jenom na lyžích, Ví'ta asi taky tak. S fyzičkou si hlavu nelámem, to se nažene na výpravách a běháním. Chodíme lízt a chystáme se ještě na nějaké alpinistické počiny do léta. Tréninkový plán ale nemáme.
Víťa: Pro mě jsou nejpodstatnější částí přípravy výjezdy do Alp a Chamonix před létem. Fyzičku nějakou máme, ale pro jistotu chodím min. 2x týdně běhat. No a když už nám začne lepit, věřím že trochu přitvrdíme :-D.
Četl jsem, že se nejspíš jedná o český, dost možná i o evropský prvovýstup. Kde berete podklady pro plánování výstupu?
Tom: Hledáme. O Patkhoru se skoro nic najít nedá. Ty výstupy co máme zjištěný jsou z ročenek ruských horolezeckých svazů a nejlepší info potom od američanů Drocnerse Spencra, kteří ho ze severu zkoušeli v roce 2017. Ještě jsem našel nějaké zprávy o dotaci pro nějaké kanadany na výstupy v Rushanském hřbetu, ale o výpravě už nic. Takže předpokládáme že z Evropy jsme první, ale pokud se nám někdo ozve, že se mýlíme, tak sklopíme uši.
Víťa: Pro mě osobně tohle není vůbec důležité. Jel bych tam i kdyby tam už Češi byli. Je to pro mě spíš osobní meta, zrealizovat pořádnou expedici a vylézt na krásnou dominantní horu. O Rushanském hřbetu moc lidí neví a netáhne k sobě pozornost lezeckých elit, takže logicky těch výstupů mnoho není. Informace, které máme k dispozici, jsou zhruba 60 let staré. Nedá se z nich moc usuzovat jak bude výstupová linie náročná, přeci jen terén se za tu dobu mohl dost změnit a i podmínky jsou každou sezónu jiné. Moudřejší budeme až na místě.
Jak moc bude náročné dopravit do tábora všechny zásoby a vybavení? Máte domluvené místní nosiče? A kolik kilogramů to všechno může vážit?
Tom: Odhadem asi na každého batoh s klasickým vybavením a pak ještě 20kg materiálu navíc. Ve vesnici v údolí se pokusíme sehnat nosiče. Já chci oslíka! S takovou pomocí by nám to mohlo zabrat třeba jen dva dny. Budeme s Víťou oba předtím na výpravách,takže nějaké vybavení budeme mít už odtam, lezecké cajky si necháme uložené v Dushanbe.
Mohli byste se s námi podělit ohledně časového harmonogramu? Kolik dní se člověk dostává do BC, aklimatizuje se a realizuje samotný výstup?
Tom: Na celou srandu máme 18 dní. Já budu o den dřív v Dushanbe tak dokoupím zásoby a domluvím dopravu. Den cesty nám zabere doprava do Khorogu, pak ještě den než vyrazíme pod kopec. Samotný nástup k plánovanému BC nám zabere tak 2 dny. Aklimatizaci budeme mít už z výprav předtím (Víťa v Kyrgyzstánu a já v Tádžiku), ale stejně si asi povylezeme na nějaké žebro jenom abychom si pořádně prohlédli cestu, kterou chceme jít. Na výstup počítám tak 3 dny z BC. A samozřejmě máme velikou rezervu. Kdyby se nám to podařilo moc rychle, je v okolí spousta nižších kopců, které budou stát za vyzkoušení.
Víťo, byl jsi zraněný. Myslíš, že tě koleno nebude omezovat?
Víťa: Věřím, že to půjde. Zatím mě podrželo ve všem co jsem zkoušel a myslím, že jsem se zrovna nešetřil :-). Řezali mi ho už 3x takže jsem smířený s tím, že mě tu a tam pobolívá, ale v zápřahu mě to zatím neomezuje.
Tome, v září budeš mít svatbu. Co si o zdolání Pik Patkhoru myslí tvá nastávající? :-)
Tom: Zeptej se jí :-) Já myslím, že z toho úplně radostí neskáče, ale chápe to. Mě to tam prostě táhne a ona tuší koho si bere, že to tak v životě mám. Bude se mnou předtím v Tádžiku , kde se mnou vyleze na dvě pětitisícovky, tak mi to třeba odpustí :-D
Díky za rozhovor!
Kluky můžeš doprovodit při aklimatizaci v rámci našich výprav do Fanských hor a Kazachstánu. ⛺️
Více informací o celé expedici naleznete na FB nebo na webu.