Zápisky

Měli jste někdy pocit, že vás hmyz sežere zaživa? Určitě ano. Až do letošního května jsem měl za to, že má nejhorší zkušenost byla z Norska nebo Finska. Od návštěvy Skotska jsem však

Už je to dlouho, co jsem se naposledy cítil tak šťastně utahaný, příjemně „vybátý“ a vnitřně srovnaný. Tenhle prima koktejl emocí míchá barman, který si nechá říkat Český pískovec. Kdo by si ho

Nazývat místa přitažlivými názvy, je polovina úspěchu, jak někoho přitáhnout blíže. Své by o tom mohla vyprávět i Ohňová země, nepřijde Vám to – ten název má svou výšku. Naštěstí v případě největšího ostrova

O naší Expedici na Pik Patkhor jsem už sice psal, ale zatím nic uceleného, a rozhodně ne v rozsahu, který si to zaslouží. Považuji totiž za svou povinnost seznámit vás s naším oblíbeným

Každý máme své oblíbené místo. Louku, les, či vrchol kopce, kam se rádi vracíme. Tento kousek ráje navštěvujeme nejen ve chvílích radosti, ale také když je nám ouvej. Hledáme v něm útěchu, pochopení

Dříve nazýván Havai’i, podle vlasti starých Polynésanů, to odtud se vydali polynéští mořeplavci objevit Havaj, Velikonoční ostrov, či Nový Zéland. Dnes se mu přezdívá Vzdálený ráj, nebo Obloha jemných světel. Nebylo těžké

Je pěkný teplý únorový den a já po poledni mířím na letiště v Praze. Scházíme se tu jenom tři, z naší sedmičlenné skupiny se totiž každý dopravuje do finského Rovaniemi jinak. Já, Míša

Hedvábnou černou tmu a ticho náhle prořízl zvuk budíku. Zvukové vlny se nekompromisně šíří promrzlým stanem, rozbíjejí křehkou skořápku snů a vrhají mě zpět do neutěšené reality. Z nedostatku kyslíku mám lehce klaustrofobní

„Do čeho jsme se to zase jednou pustila, a co jsme si myslela?!“ Říkám si asi 2 týdny před odjezdem na zimní přechod Hochschwabu. Tolik jsem se těšila, že si pojedu vyčistit hlavu

To jedno nevinné zamáčknutí budíku se tak nevyplatilo, nestíhám. S břichem plným vydatné snídaně se teď řítím strmou prašnou uličkou dolů do Quime. Jen velmi nerad bych o tu těžkou omeletu zase přišel,

Co Vás napadne, když se řekne Grónsko? Inuité? Ledovce? Nebo snad lední medvědi? Do této polární oblasti jezdíme s Expedition clubem již několik let a trek Arctic Circle Trail ze Sisimiutu do Kangerlussuaqu

Na kurz jsme odjížděli, když náš svět byl ještě relativně normální. Virus se k nám sice pomalu plížil a školy už byly zavřené, nicméně žádná opatření nám ještě nebránila v tom, strávit první

Osud tomu chtěl, že jsem se v zimě léta páně 2020 ocitl na životní křižovatce. Dobrovolně jsem se vzdal zaměstnání snů, ztratil jsem lásku, a dožil jsem se třiceti let. Dobrej začátek konce,

„To jako vážně? A za co mi chce dát jako pokutu? Podívej se okolo! Vždyť právě kolem tebe projela ženská bez rozsvícených světel a s urvanou polovinou SPZky! Z fleku bych ti vyjmenoval

Strávit 35 hodin v autě a jet z Brna za polární kruh není zrovna věc, kterou chce člověk podstupovat dobrovolně. To máte 20 hodin do Tallinu, 2 hodiny spánku, další 2 hodiny na

Další výletík pod záštitou Expedition clubu. Na tenhle jsem si s Martinem plácnul už na silvestra v Bosně. Cílem nebylo nic menšího, než se vyškrábat na 5 642 metrů vysokej Elbrus. Nemalá výzva,

„Děcka, Silvestr? Letos jedu do Bosny. nechcete se přidat?“ Tak přesně tato věta stála na počátku další nezapomenutelné akce s Expedition Clubem. “Ok, Kájo, zamysli se.” Kromě vytříbeného smyslu pro ironii, členství v

Téma Bajkal pro mě je a od začátku i byla strašně neuchopitelná věc. Stalo se tam toho tolik a zároveň vlastně tak málo. Narozdíl od každodenního života zpátky v Praze jsou tam dny

Všude je bílá tma a vzhledem ke strmosti kopce a množství sněhu bych se vůbec nedivil, kdybych strhl lavinu. Co teď? Přezout se do maček a pokusit se svah opatrně sejít? Nebo se

Nejsou důležitá slova, ale činy. Tohle sousloví všichni dobře známe, obvykle ve spojení s tím, když někdo vykládá, co všechno udělá, a u toho to taky skončí. Jenže u mě to bylo přesně

Náš trip do Bosny začal trochu hekticky a komicky. Gabča mi píše, že zapomněla hole, tak jsem vyhrabala jedny náhradní. Asi pět minut před odchodem na bus se mně a mojí mamičce podařilo

Představa, že strávím zbytek vánočního období jinde, než doma mě neděsila. Z čeho jsem však měla trochu obavy bylo to, že ve skupině jsme byly jen dvě ženy. Rozhodla jsem se to vůbec

Irsko – kouzelná země, plná zelených pastvin, všudypřítomné prohánějící se stáda ovcí, příroda plná jezer a kopců, která se v ranních hodinách halí do mlhy. Moje první výprava s Expedition clubem byla právě do

Ano. Znovu na výsadek. Posledně jsem Martina hecoval, že 24 hodin je malej challenge. Takže upgrade: výsadek na 48 hodin. Dvojnásobná doba = dvojnásobný zážitky. A evidentně dvojnásobný množství fuckupů.  Znáte to. Takže. Začnu

Tak tohle je rozhodně ideální destinace pro rodinnou dovolenou. Třetina lidí žije v otroctví, za pití alkoholu vás zavřou, za ateismus odstřelí a za homosexualitu ukamenujou. A to všechno legálně. Britskej Telegraph označil